Robbie

Děj této povídky je velmi jednoduchý: děvčátko Glorie miluje svého robota - chůvu Robbieho. Hrají si spolu, Robbie nemluví, v roce 1996 ještě roboti nemluvili. Glorie čte Robbiemu pohádky, robot dítě chrání a je všude s ním. Maminka, paní Westonová, nemá robota ráda. Bojí se o svoji dceru.

Úkoly k práci s ukázkou:

1. Kdo s kým mluví a o čem?
2. Proč paní Westonové robot dřív nevadil? Proč jí vadí nyní? Co to vypovídá o jejím charakteru?
3. Jaký vztah k robotovi má George?
4. Jak je Robbie popsán a charakterizován?
5. Co myslíte, že bude následovat s Robbiem a Glorií?

Strana 21:
"Nedělej, že nevíš, o čem mluvím. Jde o robota, kterému Glorie říká Robbie. Ani na chvíli se od ní nehne."

"A proč taky? Nemá ji nechávat samotnou. A už docela určitě to není žádný strašný stroj. Je to ten nejlepší robot, který se dá koupit, a taky vím zatraceně jistě, že mě stál polovinu ročního příjmu. Ale vyplatí se. Je daleko chytřejší než polovina mých podřízených."
Shýbl se pro noviny, ale jeho žena byla rychlejší a sebrala mu je před nosem.

"Poslouchej mě, Georgi. Nesvěřím svoji dceru stroji - ať si je jak chce chytrý. Nemá žádnou duši a nikdo neví, co si vlastně myslí. To se prostě nehodí, aby ta kovová věc hlídala dítě."

Weston se zamračil. "Kdy tě to napadlo? Je s Glorií už dva roky a až dodnes sis žádné starosti nedělala."

"Ze začátku to bylo jiné. Byla to novinka. Hodně mi to pomohlo v domácnosti a - bylo to v módě. Ale teď nevím. Sousedé..."

"Co je nám do sousedů? Podívej se. Robotovi můžeš důvěřovat neskonale víc než lidské chůvě. Robbieho vyrobili pro jediný účel - aby byl společníkem malému dítěti. Nemůže být jiný než věrný, láskyplný a laskavý. Je to stroj - je tak udělaný. A to je víc, než se dá říct o lidech."

Celá povídka přináší různé zejména etické otázky:

• k čemu mají roboti sloužit?
• jsou bezpeční? Nemohou ublížit?
• Co umí?
• Mají dost zodpovědnosti na to, aby mohli hlídat dítě?
• Co když si kvůli robotovi mé dítě přestane hrát se svými vrstevníky?
• Je vhodné, aby místo rodičů hlídal dítě robot?
• Je pro dítě robot správný kamarád?
• Robot přece nemá city, jak může "milovat" mé dítě?
• Může robot předvídat rizika, do kterých se dítě může dostat?
• Co když robot bude bránit dítěti v činnosti, která se bude jevit jako riziková, například hra na trampolíně?
• Co když robotovi v kritickém okamžiku dojdou baterie?
• a další

Je důležité si připomenout, že povídka byla napsána v roce 1941. Dnes bychom si za slovo robot mohli napsat cokoli dalšího: aplikace, mobil, sociální sítě, umělá inteligence atp.

Povídka má předvídatelné pokračování. Pan Weston argumentuje, že díky prvnímu zákonu robotiky Robbie nemůže dítěti ublížit a navíc vztah dítěte k robotovi je velmi silný. Protože si ale manželka a také lidé ve vesnici myslí, že robot je velmi nebezpečný (tehdy byly takové nálady v celé zemi), robota nakonec dceři vzal. Glorie to neunesla. Přestala se smát, byla tichá a zakřiknutá, hubla, umírala žalem. V roce 1998 se rodina přestěhovala do New Yorku, aby Glorie zapomněla na Robbieho. Jenže ta to vnímala tak, že tam jedou pro Robbieho. Nakonec vyjednal otec návštěvu továrny, kde se roboti montují, chtěli Glorii dokázat, že Robbie nebyl živý. Glorii jiní roboti nezajímají. V jedné dílně Robbie pracoval. Glorie se za ním vrhla a málem ji zabila výrobní linka. Robbie ji zachránil. Rodiče nakonec souhlasili s tím, aby si ho nechala. Glorie Robbieho milovala a Robbie se o ni pečlivě staral.

Jak jsme ukázali, v této povídce se Asimov zabývá etickým problémem závislosti dítěte na neživé věci, citové potřebě. Jak Susan Calvinová dodává, později Glorie vyrostla a už Robbieho dál nepotřebovala. Tady pak vyvstává další etický problém, který už Asimov nezpracovává, co robotovy "city" a náklonnost k člověku, který ho už ale nepotřebuje.